KAREL IV.
Karel IV, zvaný Otec vlasti, se narodil Elišce Přemyslovně a Janovi Lucemburskému jako Václav dne 14. května 1316 v ranních hodinách v Praze. Podle lucemburského zvyku měl být ve třech letech odvezen do Francie na vychování. Jeho matka však nechtěla svého prvorozeného syna pustit z jeho rodiště a ukryla se sním na hrad Křivoklát. Jan ho však dobyl, Karla Elišce násilně odebral a nechal převést do Francie, kde přijal jméno Karel a vzal si svou 1. manželku, stejně starou Blanku z Valois. Roku 1333 se vrátil zpět do zpustošených zemích Koruny české, aby zastupoval svého otce, který ho o rok později nominoval markrabětem moravským a neoficiálně ho jmenoval mladším králem. To již ovládal Čechy pouze Karel, protože zpupná šlechta Jana odmítala uznat. Roku 1346 je v Římě jmenován císařem, rok poté je korunován v Praze na českého krále definitivně, po smrti svého otce v bitvě u Kresčaku.Rok 1348 byl rokem staveb. Vznikla Karlova univerzita, Nové město pražské a roku 1357 Kamenný, nyní Karlův most. Karel nebyl jen velký stavitel a panovník, ale i spisovatel. Roku 1355 spatřil světlo boží zákoník Majestát Carolina, který musel na popud šlechty zrušit, od svého mládí si vedl jakýsi deník, ze kterého roku 1340 sestavil svůj životopis Vita Caroli Quatro. Sepsal také mnoho teologických svazků, z nichž nejznámější je asi Život svatého Václava, ve kterých Karel silně odkazuje na své přemyslovské předky. Velký státník zemřel roku 1378 na zápal plic, kombinovaný se složitou zlomeninou nohy. Pohřební pochod Prahou byl ohromný, největší za celou historii panovníků a Karlovo tělo bylo v katedrále sv. Víta vystaveno ještě 30 dnů a poté uloženo do hrobky, o které se vědci několik desetiletí domnívali, že je na dnešním místě, ale teprve před několika lety zjistili, že se nachází pod centrálním oltářem v chrámu a za doby Rudolfa II. byly ostatky Karla i jeho manželek přeneseny do nynější královské hrobky.